Primární funkcí našeho mozku není abychom se cítili šťastní a uvolnění, nýbrž vyhledávat potenciální hrozby a eliminovat ohrožení.
Z tohoto důvodu náš mozek přirozeně funguje tak, že výzvy a nebezpečí mnohonásobně zveličí:
„Určitě se zase v noci vůbec nevyspím!!!“
„Když se vůbec nevyspím, zítra nebudu vůbec schopen/na pracovat!“
a naše zdroje a odolnost mnohonásobně zmenší:
„Já to určitě nezvládnu!“,
„Je toho na mně příliš!“
„Nikdo z okolí mi nepomůže!“
„Jsem proti tomu bezmocný/á!“.
Naší prací na sezeních pak je zpochybnit a přenastavit představy o nebezpečí či o sobě a okolním světě tak, aby se:
- výzvy a nebezpečí v našem vnímání zmenšily,
- naše zdroje a odolnost ve vnímání zvětšily.
K tomu používáme techniky KBT (kognitivně behaviorální terapie), terapie zaměřené na řešení a mnoho jiných terapeutických technik, přičemž ta naše společná cesta vede kromě již zmíněného zpochybňování svých negativních myšlenek a přesvědčení, k získávání většího nadhledu, objevování a uvědomování si svých silných, ale i slabých stránek, posilování sebelásky a přesvědčení o vlastní hodnotě, o tom, že jsem v pořádku tak, jak jsem.